Tvoření veršů je mé dýchání vzduchu, nezbytnost provázející život.

Leden 2018

Schizofrénie (TT Vnitřní hlas)

18. ledna 2018 v 9:13 | Annie |  Zamyšlení
Schizofrénie


Slyším Tě, slyším ve své hlavě
Prosím!
Dej mi chvíli spočinout
Jako lapená v pasti cítím se právě
a nevím, co je příčinou

Přišla jsi ke mě znenadání
Vtrhla do myšlenek bez optání
zřím, co nemělo by být viděné
vše kolem, celý svět, zmatené

Proč Bůh, v Bibli psáno
poslal na nás vydědění
ten hlas jako "mešuge" zváno
a my jsme k němu byli vyvoleni

Nevím proč, ještě stále tápu
více neznám, než li chápu
více padáme, než li kráčím
Bože dej, ať na Tvou zkoušku stačím!

Absolutní nula (akrostich)

10. ledna 2018 v 11:36 | Annie |  Experimentální tvorba
ABSOLUTNÍ NULA

Ač jsem žila, jak žádali
Bůh, má matka, přátelé
Stěží v duši klid šel najít
O půlnoci zšeřelé
Lítost byla společníkem
U lahvinky whisky
Tiše plynul den za dnem
Ničím nikdo jistý
I když vše plynulo v řádu
Nikoho ztroskotanec v životě nezajímá
Už mě moje situace ani nedojímá
Léto se ztratilo a další přijde
A pár drobků na míse jistě vždcky zbyde

Můj slib

4. ledna 2018 v 14:14 | Annie
Slib

Co let uplynulo mezi námi
a každým dnem je to víc a víc
slib zapadnul mezi peřinami
jako zrnko prachu, jako nic

Tak se tážu sama sebe
proč jsem vůbec řekla "Slibuji"
dodnes pomyšlení zebe
jako když severáky v mrazu zadují

Nedostála jsem tomu
co stokrát bylo vyřčené
po létech se pořád stydím
že nutila jsem Tě věřit
i když vše již bylo ztracené

Slíbit všechno, co jsi chtěl
to bylo lehké jako nic
jenže něco ve mě splálo
a nutilo mě utýct
mě utýct

Když jsem ruku Tvou držela
v hlavě přitom kula plán
jak se odtud ztrati celé
jenom nevěděla kam

Když ses vpíjel do mých očí
Tvé již stokrát viděné
říkala jsem slibuji Ti
a přitom již vše zrazené