Tvoření veršů je mé dýchání vzduchu, nezbytnost provázející život.

Listopad 2017

A básně jest naším rovem

2. listopadu 2017 v 11:40 | Annie

Skládání, ač si to nemusíme uvědomovat, je tvoření - tvoření, něco nového, zač máme, stejně jako za dítě nebo zvíře, zodpovědnost.

"Lidé zapomněli na tuto pravdu," řekla liška. "Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži..."
"Jsem zodpovědný za svou růži...," opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
(Malý Princ)

V tuto chvíli ovšem nedokážu tuto tíhu zodpovědnosti nést.
Je příliš mnoho emocí, které by převedením do básní, učinily více škody, než užitku. Pocitů, které by
básně, jako formu vyjádření, znesvětily.

Pevně věřím, že básně, verše, rýmy, veškeré formy, z mého života nemizí natrvalo.
Jen musí najít nové ukotvení, místo.
Věřím, že je to jen oddech, něco dovolená trávená samostatně po třiceti letech manželství. Věřím, že najdu cestu zpátky.

Mohu jen doufat, že básně zasely více radosti, než zármutku - že vykouzlily více úsměvů, než spustily slzí.

Na závěr jen jedno poselství

Pokud se nebudeme k básním chovat s náležitou úctou a respektem, nakonec se stanou naším rovem.