Tvoření veršů je mé dýchání vzduchu, nezbytnost provázející život.

Pod oblohou

11. října 2016 v 21:50 |  Zamyšlení
Věnována A.

Tma spadla po kapkách
na cesty, dlaždice
vtančily na nebesa
hvězdiček tisíce.

A pod tou oblohou
jsme padlí andělé
tápeme krajinou,
jak dítě nesmělé.

A pod tou oblohou
v hřejivém objetí
upadnem ke spánku
ve slastném zakletí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanka Hanka | Web | 12. října 2016 v 10:20 | Reagovat

Krásná básnička

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama