Tvoření veršů je mé dýchání vzduchu, nezbytnost provázející život.

Nikdy se nezastavit

21. července 2016 v 8:19 | Annie |  Ve Valašskéj kotlině

Běžím lánem obilí
Kdes jsou moji rozmilí?

Běžím v lánu kukuřice a říkám:
"Už nikdy více"

Po travinách poskakuju
Pánu bohu přislibuju
Nenechám se odradit
Hledat cestu jak dál žít
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ČAPILO ČAPILO | Web | 21. července 2016 v 10:56 | Reagovat

Hehe. To je dobrý :--)

Já mám taky jednu:

Na blázinec já jsem zralý,
jsem přírodní úkaz.
Jsem mentálně zaostalý
a mám na to průkaz!

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 21. července 2016 v 11:36 | Reagovat

Cest je všude víc než dost,
stačí ji najít a stavět most...

3 Josef Josef | Web | 22. července 2016 v 15:33 | Reagovat

Krásná a čistá slova...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama