Tvoření veršů je mé dýchání vzduchu, nezbytnost provázející život.

Tak a znovu...

17. března 2016 v 11:25 | Annie |  Pro přítele
Zkus to znova, ještě jednou
třeba najdeš v duši klid
vzpomínky jak kal na dno sednou
zase bude důvod žít

Dej životu ještě šanci
a nech plavat minulost
vždyť nejsi na poslední štaci
času máš ještě dost

Jak je těžké zapomenout
horší sobě odpustit
shodit tíhu pryč s ramenou
získat v duši, srdci klid

Znovu zkouším nadechnout se
nikdy víc city nevzplanou
už žádné básně srdcervoucí
jež byly mou katanou





Přiznám se, že téma týdne mi docela sedlo, pro mou součastnou duševní existencionalistickou krizi. Není to dokonalé, ale je to o tom, co nyní cítím, spíše takový možná až deníkový záznam ke dni 17.3 2016.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Yasmin Yasmin | Web | 17. března 2016 v 13:06 | Reagovat

Náhodou se ti to moc povedlo (:

2 baji baji | E-mail | 17. března 2016 v 13:10 | Reagovat

Hezký. Úplně slyším rapera a hudbu.

3 Fredy Fredy | Web | 17. března 2016 v 13:25 | Reagovat

moc se ti to podařilo, tleskám :-)

4 Niki Niki | E-mail | Web | 17. března 2016 v 23:05 | Reagovat

Nejhorší je, že i když si myslíš, že musíš zákonitě k okolnostem přestat dýchat, přestaneš jen cítit. Pěkně napsáno, mám z toho dobré asociace. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama