Tvoření veršů je mé dýchání vzduchu, nezbytnost provázející život.

JSEM

2. března 2016 v 7:00 | Annie |  Zamyšlení
Jsem vrak kdysi krásné lodě

Jsem šťastných chvilek malý zloděj

Jsem potrhaná plachta na stožáru

jsem mršina na letním slunci žáru

Jsem hrnek s utrženým uchem

jsem lístek, co bloudí vzuchem

Jsem maják na zapomenutém ostrově

jsem čočka v oku Horově

Jsem staré vydání novin

jsem pohroma, kterou seslal Odin.


Jsem jen stvoření nevinné

noční můra, která se z ránem rozplyne.

Jsem na pláži zrnko písku

křemen, který nevydá ani jiskru.

Jsem temnota vánoční noci

liška utíkající před lovci

Jsem maldá naivní žena

a místo žití mizím do ztracena

Jsem motýlek na špandlíku

uzel na života lýku

Jsem to, co srdce tíží

zapomenuté těsko v díži

Jsem vrah čekající na opatrátku

Jsem dítě, které zklamalo otce i matku.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alexander1918 Alexander1918 | Web | 2. března 2016 v 10:17 | Reagovat

Trochu mi to připomíná Opilý koráb od Rimbauda. Palec hore. :)

2 hedd hedd | Web | 2. března 2016 v 10:22 | Reagovat

Skvělé!!

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 2. března 2016 v 20:23 | Reagovat

Hrnek bez ucha je můj šálek čaje.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama