Tvoření veršů je mé dýchání vzduchu, nezbytnost provázející život.

Prosinec 2015

Asi poslední 2015

28. prosince 2015 v 11:51 | Annie |  Pro přítele
V srdci již dávno tě nenosím
Přesto si občas vzpomenu
Jsi v mé mysli jako stín
A voda v mojem kolenu

Ještě tě můžu cítit na jazyku
I hluboko v mých útrobách
Než přemohou mne přívaly vzlyku
Tvář smáčí slzy jako hrách

Kéž by jsi se mi z hlavy ztratil
Vrať se, až bolest přebudu
Vím, že i ty jsi draze platil
Za život v našem přeludu

Posílám tě sbohem domů
Neohlížejme se zpět
Jsi jen plátek z kůry stromu
V herbáři zašlý, uschlý květ