Tvoření veršů je mé dýchání vzduchu, nezbytnost provázející život.

Vše, co se ztratilo

9. října 2015 v 8:34 | Annie |  Pro přítele

Můj drahý příteli za okny noc
Ty chybíš mi stále více než moc
A když myslela jsem, že už to přebolí
Zase ve mně myšlenky zápolí

Můj drahý příteli, lituji činů
Tělo je nádoba plná splínů
V dřeň jsem sedřela života mapu
A tak od jihu k severu tápu

Můj drahý příteli, ve dví pukám
Před definitivností osudu lehce cukám
Každý den se mi kousek vrací
A s nocí se zase ztrácí

Doufaje v nemožné jiskřička naděje
Nikdo netuší, kam nás osud zavěje
A v každém momentě trocha strachu
Minutu k zklamání a dvě ke krachu

Vše co se ztratí, prý najde se znovu
Ráda bych věřila každému slovu

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama