Tvoření veršů je mé dýchání vzduchu, nezbytnost provázející život.

Dva, tři cucfleky

6. září 2015 v 19:40 | Annie |  Experimentální tvorba

Dovolte, abych vysvětlila okolnosti vzniku tohoto experimentálního počinu. Abych byla upřímná, nešlo mi dneska
napsat báseň, která by byla teskná, protože mám především vztek. Pro mě básnicky zatím nezpracovaná emoce. Tak jsem seděla a psala co mě zrovna napadlo.


Po kapkách padá na město noc
a tma se střádá do přízí
v šedivou mění se oblohy modř
dnes už mě, miláčku, netížíš

Štěko psů, temná symfonie
malebná hudba nábřeží
houpou se vlnky synovie
v lásku už nevěřím!

Kolik už bylo, takových mužů
co říkali: navěky.
Ještě dnes s nich má děs a hrůzu
na krku dva, tři cucfleky.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nat Nat | 7. září 2015 v 17:13 | Reagovat

Je to takové lehce kurvózní. Fakt se mi to líbí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama