Tvoření veršů je mé dýchání vzduchu, nezbytnost provázející život.

After 1

Neděle v 16:07 | Annie |  Afterparty
Ty jsi mě opustil, na mé cestě
když jsem s Tebou chtěla jíti dál
zašustilo listí a zaduly žestě
to jak jsi se potměšile smál .

Jak jsi se rozhodl, tak buď Tvá vůle
co změnit nemohu s tím učím se žít.
Co dřív jsem přičítala zmaru, smůle
dnes beru jako osudu tětiv svist

Ty jsi odešel a plakat nemohu
v hrudi zmrzly slzy v kámen
dej Bože sílu mi, ať tohle přemohu
a čert vem kolik slz ještě skane!
 

Jeden chybný úkrok

23. ledna 2017 v 21:30 | Annie |  Zamyšlení
Věnována...

Omlouvám se....

 


Omlouvám se

Omlouvám se

Omlouvám se

Slyšíš?

Jeden chybný úkrok vpravo

A pak? Zmizlo všechno blaho!

Pár slov špatně pochopených,

A jsme v pasti zachycení....

Omlouvám se

Omlouvám se

Omlouvám se

Slyšíš?

Vím, že jsem slon v porcelánu

svoje i Tvé srdce lámu

já vím, že jsem motýl v síti,

který se sám do ní chytil.

??
Omlouvám se

Omlouvám se

Omlouvám se

Slyšíš?

A to ticho
víc než hádky
drtí mě ve sevření
Vím !
Čas nejde vrátit zpátky.
Přijde vůbec smíření?

Omlouvám se

Omlouvám se

Omlouvám se

Slyšíš?
 




Anorexia

29. prosince 2016 v 20:43 | Annie |  Experimentální tvorba
Vítejte,
děkujeme,
že jste ke své cestě do pekel využili dopravní spojení
Anorexia.

Tento spoj zastavuje v:
Prvním úspěchu,
Malém talířku,
Nových džínech,
Ranní rozcvičce,
Lezoucích žebrech,
Bolesti kostí a
Životní nechuti.

V tomto spoji se nenachází jídelní vagon,
ani roznáška stravy k Vašemu místu.
Prosím, nekonzumujte potraviny a nápoje,
které jste si do vozu vnesli.
Děkujeme za pochopení .
Příjemnou cestu přeje
Váš tým
Anorexia.
 


Meze

27. listopadu 2016 v 21:46 | Annie |  Tanku - Japonské básně

Věnována


Meze jsou chladné

a stébla se oděla

v jinovatku


Jeseň podává ruce

víle skryté ve vločkách


Po větru

14. listopadu 2016 v 21:00 | Annie |  Tanku - Japonské básně
Kéž mohla bych Tě
tak pevně objímati
bych Ti zacelila

rány mnou způsobené
bolesti z mé vinny

1. listopadu 2016 v 19:20 | Annie |  Haiku- japonské básně
Věnována


Až opět budu
spáti ve Tvém objetí
k Tobě stulená

klidná jako hladina
řeky za tiché noci

Vzkaz

26. října 2016 v 22:19 | Annie |  Tanku - Japonské básně
Věnována

Posílám Ti vzkaz
psaný tuší na kvítky
rudých muškátů

jako když skládáš slova
a ze slov veršů hrsti






Zasněná

25. října 2016 v 22:12 | Annie |  Tanku - Japonské básně
Věnována

Chybí mi Tvé rty
zkroucené v úsměvu
Tvé modré oči

a vlasy barvy klasů
zbarvené letním sluncem

Večerní

23. října 2016 v 21:01 | Annie |  Tanku - Japonské básně
Věnována




Planoucí měsíc

vidím skrze korunu

lípy před okny

srdce mi bije skoro

jako bych zřela Tvé oči

Přání

22. října 2016 v 21:42 | Annie |  S věnováním noci
Věnována


Kéž bych Ti milý mohla dát
polibky na rty i na líce
a pak Tě tiše objímat
tonoucí v záři měsíce.
Složit Ti hlavu k rameni
a jako když zkamení
proplout nocí až do rána
k Tvému tělu přikována
...

Kam dál