Tvoření veršů je mé dýchání vzduchu, nezbytnost provázející život.

Zavřené oči

Úterý v 10:56 | Annie |  Zamyšlení

Když zavřu oči, teprv Tě vidím
ne tak jak jevíš se v odraze světla
promlouvat potichu Tvou duši slyším
a srdce divoce, zběsile tepat

Vůně Tvé kůže je jasmínová
toužím se dotknout jí, zas a znova
a dech, dech voní po skořici
když se tiskneš k mému líci

Spustím víčka, a dlaně Ti na tělo
kdo vlastně říká, co by se nemělo?
chci poznat vše, co schováváš, co skýtáš
se zavřenýma očima mě ve svém světě vítáš
Přidat komentář
 

Když zavřu oči

16. dubna 2018 v 9:54 | Annie |  Zamyšlení
Když zavřu oči

Za víčky mám tolik světů
kolik na trnce je květů
upletené s nitek snění
jemný jako řas zachvění
hebký jako okvětinky
jako tuší psané linky

Na obzoru racci krouží
moře tmavne, syčí, bouří
lesy akátové šumí
vítr po skaliskách duní

Malé domy na římsách skal
uhnízděné jako na slunci lvi
hory nad nimi běží v dál
a myslí linou se sny
Počet komentářů: 6

Vyznání

14. dubna 2018 v 6:29 | Annie |  Tanku - Japonské básně
Otvírám srdce Tobě
kdo zván sty jmény
Kdo nad světěm bdíš

obklopuješ vše živé
putující po Zemi
Přidat komentář
 

Cit a rozum

12. dubna 2018 v 11:22 | Annie |  Afterparty
Skončilo to tak rychle, jak to začalo
jen pár vzpomínek na ty dny zůstalo
občas mi chybíš, a pak zapomenu
jen nasládlá pachuť zůstala ve jménu

Tvé jméno prý oslavou žití
lásky, existence, jsoucna, bytí
podle snáře znamená:
"Že šťastná s ním budeš žena"

Jenomže tahle cukrová vata
nejednu včelu k sobě zláká
Měla jsem tušit, měla jsem se ptát
jaký je důvod toho "Mám Tě rád"

Vždycky pohádky přece končí
Vzali se a všichni zvonili zvonci
Dovolila jsem si doufat, že se to stává
stačí pusa a mám tě ráda

Jenže psal se rok s číslem dva tisíce
létaly rakety, airbusy, družice
Z lásky a citů skořápky, ze vztahů pakty
a rozum rozdává dokola karty
Přidat komentář

Konec lásky

10. dubna 2018 v 8:00 | Annie |  Haiku- japonské básně
Kdo může zničit
mou žhnoucí lásku k Tobě?
Jedině Ty sám
Počet komentářů: 1

Zpytování

10. dubna 2018 v 7:20 | Annie |  S věnováním noci
Když spadne tma na hory, lesy, údolí
ulehnou vrabci, vrány, sokoli
ke spánku se uberu na prosté lože
modlím se, škmrám: Dej spočinout mi, Bože!
Nenech mou mysl do rána jak hrách,
přebírat myšlenky v dlouhých snách

Stokrát jsem doznala, že podlehla šalbě srdce
uvolni mi s okovů ruce!

Když snese se tma na lučiny
dej prosím mi spánek z pavučiny
stokrát, ba více, jsem jak klestí vzplála
pak ronila slzy, štkala, se kála

Jsem člověk nuzný, a hřeším stokrát
nenech mě prosím mečem zla proklát
Počet komentářů: 1

Rozum a cit

9. dubna 2018 v 17:13 | Annie |  Pro přítele
Rozum a cit

Ač mnohé už chápu, srdce se vzpouzí
když nekonám, tápu, šílím a blouzním
v hrudi mi cordis řve: No to je síla!
dva roky uběhly, moje milá

Vzal si jinou, to už se stává
v zemi nevzejde tráva
kdyžs mít jej mohla, tak ti byl cizí
a teď bulíš holka, a on mizí.

Dva roky uběhly, začíná třetí
cesty se rozběhly, čas divoce letí
na dně duše zbylo mi tě trochu
sedíš tam zavřený jako zloděj v lochu

Klíče jsem pozbyla
uleť škvírou v mříži
v podobě motýla
líp se s tím smířím
Počet komentářů: 2

Minulost

8. dubna 2018 v 8:02 | Annie |  Haiku- japonské básně
Šlapu na střepy
rozbité minulosti
jsme bezejmení
Počet komentářů: 2

Můj krok do neznáma (o cestách)

7. dubna 2018 v 6:28 | Annie |  Experimentální tvorba
Krok do neznáma III.

Tisíce stezek mírných i strmých,
má začátek v dnešním dni
chvíle s důležitostí neparných
třeba brzy protnou moje sny

Co bylo dneska, nemusí být zítra
něco vím, víc však nečekám
to jen předtucha hrudí, srdcem, kmitla
střípek odpovědi na kterou se ptám

Pár sto hor, které poznám
a tisích nikdy neobjevených
tak zkusím, jestli odvahu mám,
najdu kouzlo míst ztracených
Přidat komentář

Cestovatelská

6. dubna 2018 v 7:59 | Annie |  Zamyšlení
Nad našimi hlavami pne se tolik nebí
v každém koutě světa spím pod jediným,
a kde usnula má spřízněná duše nevím
tak se toulám, a koukám po jiných.

Vzdávám se touhy, již jen sama sebou
dnes nezapustím kořeny
pryč jsou ty časy lásky s Tebou
kdy jsi byl do mě vnořený

Pod nohami mám tolik řek
roztékají se do všech světových stran
bylo už tolik zbytečných vět
ze kterých zbyl jen balast a klam

Nevím kudy půjdu, ani kam mám dojít
koho potkám, pozdravím, byť je cizí
je tolik míst, které chce duše projít
a neznámí bývali i přátele dnes ryzí
Počet komentářů: 3

Do neznáma I.

3. dubna 2018 v 19:53 | Annie |  Zamyšlení
Když už mám pocit
"Tak ten svět chápu.."
úkrok, skluz, pád
a znovu tápu
co zdálo se jasné
najednou není
a s vizí je bezcenné snění

Ráno mě budí tepoví srdce
hrůza svírá břich, hrdlo, ruce
chodila ryjí se do koberce
v koupelně maluji si ksicht herce

Ráno se budím, nevím zda k večeru
se ještě pod svou duchnu uberu
den se mi jeví jak bojvá vřava
nemám kryt bok, útroby, záda

Ještě jít musím, i když se mi nechce
vybojovat krví, co mělo jít lehce
neprodlít v bolesti, beznaději, strachu
a Ty jsi se mnou nechtěl jít, starý brachu!
Počet komentářů: 2

Již

2. dubna 2018 v 8:00 | Annie |  Haiku- japonské básně

Už nenaříkám
nečekám a nedoufám
již přišel čas žít
Počet komentářů: 4

City

31. března 2018 v 8:00 | Annie |  Haiku- japonské básně
Toliko citu
jsem darovala jiným
i tak odešli
Počet komentářů: 4

O pocitech

29. března 2018 v 8:00 | Annie |  Tanku - Japonské básně
Kéž bych uměla
o svých pocitech napsat
dlouhou báseň

ta vše by sebou vzala
srdce bych měla čisté
Počet komentářů: 1

Pochyby

27. března 2018 v 16:29 | Annie |  Zamyšlení
Kéž by byla jedna cesta
vedoucí mě ke štěstí
jenže jich je deset tuctů
a milion rozcestí

V každém mojem rozhodnutí
pochyba hlodá
proč tohle, a ne tamto?
To je přece škoda!

V každém drahokamu písek
a červík v ořechu lísek
v rozhodnutí pochyby
a otázka: Co kdyby?
Počet komentářů: 3

Kam dál