Sonet o muži
Sobota v 8:02 | Annie
|
Sonety
Proč na Tě nemůžu zapomět
pustit jak chýří do povětří
vždyť je to už deset let
a vzpomínky jsou stále křehčí
pustit jak chýří do povětří
vždyť je to už deset let
a vzpomínky jsou stále křehčí
Budeš už tátou, pod srdcem nosí
Tvá žena první ratolest
a já si tahám z osudí losy
poukázky na bolest
Tvá žena první ratolest
a já si tahám z osudí losy
poukázky na bolest
Zapomět nemůžu, změnit se nedá
to je zákon života
na vzpomínky prach potichu sedá
to je zákon života
na vzpomínky prach potichu sedá
Jenže tak jako přichází květen
i vzpomínky se vracejí
a znovu toulají se světem
i vzpomínky se vracejí
a znovu toulají se světem
Po létě...
Čtvrtek v 8:01
|
Zamyšlení
Za chvíli září a léto zmizí
co bylo mi známé, bude zase cizí
sbalím si život do krabic, batohu
a budu doufat, že si tím pomohu
co bylo mi známé, bude zase cizí
sbalím si život do krabic, batohu
a budu doufat, že si tím pomohu
Vracím se zpátky, chyby své napravit
něco se naučit a známé pozdravit
Na cestu vydávám se jak ptáci tažní
sbohem má lásko, navrátím se za žní
něco se naučit a známé pozdravit
Na cestu vydávám se jak ptáci tažní
sbohem má lásko, navrátím se za žní
Pošlu Ti pár řádků o mém novém milém
obloze azurové, víně mléčně bílém
písničkách zpívaných tak opojnou řečí
v písmu které nerozluštíš, nedokážeš přečíst
obloze azurové, víně mléčně bílém
písničkách zpívaných tak opojnou řečí
v písmu které nerozluštíš, nedokážeš přečíst
Bude zas léto , tobě ztmavnou rety
na dvě a půl hodinky, spojíme své světy
na dvě a půl hodinky, spojíme své světy
Létní láska
13. srpna 2018 v 8:02 | Annie
|
Poetky
Když skřehne zimou letní láska
vzpomínáš na louky, na běláska
a trochu žáru co zbyla Ti v hrudi
jako světélko naděje, když vzduch studí
vzpomínáš na louky, na běláska
a trochu žáru co zbyla Ti v hrudi
jako světélko naděje, když vzduch studí
Pak chytáš si vločky do dlaní
tak jako v létě třešně
pozdě přichází svítání
a den odchází spěšně
tak jako v létě třešně
pozdě přichází svítání
a den odchází spěšně
Letní svět
11. srpna 2018 v 10:08
|
Poetky
Svět chutná po ostružinách
a prvních trnkách letošních
vychutnej než přijde zima
léto - čas lásek , rozkoší
Léto odchází
9. srpna 2018 v 7:14
|
Haiku- japonské básně
Rána již zebou
mi ruce, nohy, tělo
večery chladí
mi ruce, nohy, tělo
večery chladí
Zima potichu tančí
bere se nitky léta
bere se nitky léta
Podzim přichází (haiku)
8. srpna 2018 v 14:08
|
Haiku- japonské básně
První žlutý list
plave ve vlnách řeky
posel podzimu
plave ve vlnách řeky
posel podzimu
Poetka druhá
6. srpna 2018 v 17:07 | Annie
|
Poetky
Měsíc žhne jako rozpálená vatra
nech mě poznat, objevovat, pátrat
jestli ti ostych dotknout se mě brání
ber to jaké mé nejvroucnější prání
Vážka
4. srpna 2018 v 17:04 | Annie
|
Poetky
Vážka
v blankytném těle
zakletý drahokam
stříbrná koketka
vzhlížející se v hladině
voních vlnek
jako v zrcádcích
které barví letní slunce
Výzva
1. srpna 2018 v 6:26 | Annie
|
Planoucí léto
Polib mi rety, vlasy a čelo
každou část na kterou se zapomnělo
nechej své rty jahodové
ať vedou mě v krajiny snové
každou část na kterou se zapomnělo
nechej své rty jahodové
ať vedou mě v krajiny snové
Klidně mi pocuchej kadeře, šaty
já nejsem svatá, ty nejsi svatý
jenom mě nenechej shořet v touze
nerozvažuj nad tím sáhodlouze
já nejsem svatá, ty nejsi svatý
jenom mě nenechej shořet v touze
nerozvažuj nad tím sáhodlouze
Kdo nebude mít místo
30. července 2018 v 11:48 | Annie
|
Afterparty
Srdce velké mám jak lány
na nichž rostou tulipány
sto milých a tucet k tomu
jako kapka do galonu
Přijdou, pobydou a zmizí
cizí, známí, zase cizí
jenom vyorají brázdy
nemám ráda jejich "navždy"
Nyní srdce zaplňuji
knihami a veršíky
nebude mít u mne místo
ten kdo tropí cavyky
Sonet o přitažlivosti
28. července 2018 v 13:37 | Annie
|
Planoucí léto
Vždycky se objevíš a poté zmizíš
chvíli to bolí, pár dní mi chybíš
a pak si zvyknu po sté a znova
vše co kdy řekneš, jsou jenom slova
chvíli to bolí, pár dní mi chybíš
a pak si zvyknu po sté a znova
vše co kdy řekneš, jsou jenom slova
Chvíli to bolí, řeže a pálí
stokrát jsi přišel a zmizel v dáli
vracíš se bez plánu, když už tě nečekám
kde jsi byl se tě nikdy však nezeptám
stokrát jsi přišel a zmizel v dáli
vracíš se bez plánu, když už tě nečekám
kde jsi byl se tě nikdy však nezeptám
No, teď jsi tady a říkáš mi milá
vyprávíš jak táhne Tě, ke mě zvláštní síla
že vede nás k sobě i přes dlouhé míle
vyprávíš jak táhne Tě, ke mě zvláštní síla
že vede nás k sobě i přes dlouhé míle
Jsi moje značka potěšení
když vzbuzuješ mi krve vření
moje kradmé pokušení
když vzbuzuješ mi krve vření
moje kradmé pokušení
Erotická
26. července 2018 v 6:00 | Annie
|
Planoucí léto
Tvá krajina známá, potiše mě vítá
spát půjdeme pozdě, až bude svítat
možná ani nesložíme na polštáře hlavu
podlehneme vášním promněněným v vřavu
Neztrácej čas milý
zbytečnými slovy
noc nás rychle míjí
čas klidný a snový
Schovej si mne v pažích
ukryj ve svém těle
nech mne vzlety zažít
v nekonečné mele
Vzplaň
24. července 2018 v 18:04 | Annie
|
Planoucí léto
Padá déšť na ulice bezejmené
za všech barev lidských pocitů
Tvé rty jsou chladné, němé
Tvé oči takřka bez citu
za všech barev lidských pocitů
Tvé rty jsou chladné, němé
Tvé oči takřka bez citu
Dám Ti svůj oheň zrozený v hrudi
vášeň k žití v srdci Ti vzbudím
vetkám horkost do porů kůže
vzbudím sto Tvých tajných tužeb
vášeň k žití v srdci Ti vzbudím
vetkám horkost do porů kůže
vzbudím sto Tvých tajných tužeb
Vzplanu Ti žár a nechám Tě hořet
dokud Ti nespálí všechna Tvá hoře
dokud Ti nespálí všechna Tvá hoře
Když není jiná volba, než musím
21. července 2018 v 14:38 | Annie
Volím slova jako dýky,
jež Ti vrazím do srdce
zanechat tě mám či mohu
v dlouhé, pusté rozluce
jež Ti vrazím do srdce
zanechat tě mám či mohu
v dlouhé, pusté rozluce
Chtěla bych být milostivá,
lehce střihnout nůžkami
zamávat ti naposledy
ať už je to za námi
lehce střihnout nůžkami
zamávat ti naposledy
ať už je to za námi
Chtěla bych Tě lehkým dechem
odfouknout jak chmýří
čekat až mi splyneš s mechem
vzduch moc nerozčířit
odfouknout jak chmýří
čekat až mi splyneš s mechem
vzduch moc nerozčířit
Neptám se dnes jeslti - ale,
jak tě navždy odloučit
s trochou něhy a přátelstvím
chci se s Tebou rozloučit
jak tě navždy odloučit
s trochou něhy a přátelstvím
chci se s Tebou rozloučit
Milostná
19. července 2018 v 11:35 | Annie
|
Planoucí léto
Máš rty od jahod
a vlasy žitně plavé
jsi můj svátek, boží hod
moje slastné favé
Kůže jako pěna kapučína
moje láska, pomíjivá domovina
v očích modř sta obloh i moří
buď v nich utonu, nebo touhou shořím
Na nose jednu malou, bledou, pihu
jsi místo kam dojdu ze severu i jihu
(Favé z francouzštiny čokoláda, čokoládový bob)
