Tvoření veršů je mé dýchání vzduchu, nezbytnost provázející život.

Schizofrénie (TT Vnitřní hlas)

Čtvrtek v 9:13 | Annie |  Zamyšlení
Schizofrénie


Slyším Tě, slyším ve své hlavě
Prosím!
Dej mi chvíli spočinout
Jako lapená v pasti cítím se právě
a nevím, co je příčinou

Přišla jsi ke mě znenadání
Vtrhla do myšlenek bez optání
zřím, co nemělo by být viděné
vše kolem, celý svět, zmatené

Proč Bůh, v Bibli psáno
poslal na nás vydědění
ten hlas jako "mešuge" zváno
a my jsme k němu byli vyvoleni

Nevím proč, ještě stále tápu
více neznám, než li chápu
více padáme, než li kráčím
Bože dej, ať na Tvou zkoušku stačím!
 

Absolutní nula (akrostich)

10. ledna 2018 v 11:36 | Annie |  Experimentální tvorba
ABSOLUTNÍ NULA

Ač jsem žila, jak žádali
Bůh, má matka, přátelé
Stěží v duši klid šel najít
O půlnoci zšeřelé
Lítost byla společníkem
U lahvinky whisky
Tiše plynul den za dnem
Ničím nikdo jistý
I když vše plynulo v řádu
Nikoho ztroskotanec v životě nezajímá
Už mě moje situace ani nedojímá
Léto se ztratilo a další přijde
A pár drobků na míse jistě vždcky zbyde

Můj slib

4. ledna 2018 v 14:14 | Annie
Slib

Co let uplynulo mezi námi
a každým dnem je to víc a víc
slib zapadnul mezi peřinami
jako zrnko prachu, jako nic

Tak se tážu sama sebe
proč jsem vůbec řekla "Slibuji"
dodnes pomyšlení zebe
jako když severáky v mrazu zadují

Nedostála jsem tomu
co stokrát bylo vyřčené
po létech se pořád stydím
že nutila jsem Tě věřit
i když vše již bylo ztracené

Slíbit všechno, co jsi chtěl
to bylo lehké jako nic
jenže něco ve mě splálo
a nutilo mě utýct
mě utýct

Když jsem ruku Tvou držela
v hlavě přitom kula plán
jak se odtud ztrati celé
jenom nevěděla kam

Když ses vpíjel do mých očí
Tvé již stokrát viděné
říkala jsem slibuji Ti
a přitom již vše zrazené
 


Hvězda

31. prosince 2017 v 11:43 | Annie |  Zamyšlení
Vyšla nad Betlémem hvězda
rozkvetla jak rozmarýn
už se mi o Tobě nezdá
necítím ani stopy vin

Když oblohu zahalí samet
jako les mlhavý baldachýn
moje kvězda schovává se za ním
mě se neztratí, já o ní vím!

Každou noc jí z okna vidím
od počátku roku ke konci
někdy jde ze severu na jih
a jindy ztratí se za kopci

Večerní tanku

26. prosince 2017 v 17:33 | Annie |  Tanku - Japonské básně
Planoucí měsíc
vidím skrze korunu
lípy před okny

srdce mi bije
jakobych zřela Tvé oči

Hebrejská

24. prosince 2017 v 7:00 | Annie
Tato báseň je svým způsobem má prvotina.

La chajim připíjím Tobě
kéž časy Tvé jsou dobré
La chajim a ruku Boží
jeho přízeň v tom, co mám odžít

Mazel to, mazel to
v tom co tě čeká
lidské žiti plyne
jako řeka
vine se jako tefilin
plná zrady, lásky, přátelství a vin

Mazel To, Mazel to
v tom, co Tě čeká
na cestě, kterou nevidíš
ať vede lesem, pustinou či pouští
kéž Tebe Bože zřím
nebo kéž mě víra neopouští

La chajim - na zdraví
mazel to - Hodně štěstí

22. prosince 2017 v 8:00 | Annie |  Tanku - Japonské básně
Až Tvé rty jemné
mi spočinou k šíji
a luna kradmě tělo

Tvé odí v svit
jako mlhy ráno hory

Drahokam

20. prosince 2017 v 8:00 | Annie |  Tanku - Japonské básně
Drahokam noci
je měsíc v úplňku
nad řekou klidnou

vítr ukolébavku
šeptá smuteční vrbě

Melodie srdce v ročních obdobích

18. prosince 2017 v 17:26 | Annie |  Zamyšlení

Melodie srdce

V srdci mi pučí melodie žití
šumění stromů, šelest obilí
zručící potůček, vykvétá kvítí
zpívají ptáci, jež zimu přežili
Slyším kapky deště, po ulicích běžících
slyším trombony, žestě a smích zvonící
vítr po planinách tančí foxrot
tak jako v loni, a příště zase za rok
....
V zimě amoll a na jaře cdur
z podzimu trocha bluess
v létě od každého trochu
třeba harmonika z konce Rus





Chybění

16. prosince 2017 v 8:00 | Annie |  Haiku- japonské básně
Chybá mi Tvé rty
zkroucené v úsměvu
Tvé modré oči

a vlasy barvy klasů
zbarvených letním sluncem

Kam dál